Představujeme dalšího člena správní rady, Tomáše Balabána

Všem dobře známý Balis, pravým jménem Tomáš Balabán, přichází na řadu jako druhý člen Správní rady. Věčně vysmátý Moravák s balkánskými kořeny nám v rozhovoru poodhalí nejen svoji historii v malé kopané, sportovní i profesní život, ale i věci, které s aktivním pohybem vůbec nesouvisí.
 


Jaké byly začátky a historie tvé hráčské kariéry v malé kopané?
K malé kopané jsem se dostal úplně náhodou. Stal jsem se členem klubového fitness STAR Trac, kde byl tehdy manažerem Petr Pospíšil a členy Dan Wagner, Honza Čermák atd., kteří už malou kopanou hráli. Tým malé kopané s názvem STAR Trac byl založen jako vedlejší aktivita pro členy tohoto fitness. Dostal jsem nabídku, zda nechci hrát také a já ji rád přijal. Bylo to v roce 2007, kdy jsem zároveň odchytal svoji první sezonu v malé kopané a zúčastnil se prvního MČR s týmem STAR Trac.

Jaké máš s malou kopanou největší zážitky nebo úspěchy?
V našem kolektivu a naší kabině je zážitkem každý zápas, protože jsme taková banda rýpalů, která nenechá na nikom suchou nit. Každou chybu draze splácíte i několik zápasů a není chvíle, kdy by si někdo z kluků v kabině nedělal srandu jeden z druhého. Nezřídka i ze mě. Máme dobrý kolektiv.

A úspěchy?
Upřímně každé mistrovství republiky považuji za úspěch, protože je to pro mě taková odměna za celoroční výkony a snad i dobře odvedenou práci pro klub. Největší úspěch je podle mě určitě letošní umístění na MČR v Pardubicích a vítězství v Ligovém poháru, ale na ten pravý teprve čekám.

Co je pro tebe ten pravý úspěch?
Chci vyhrát Superligu. Vlastně chci vyhrát všechno. (úsměv)

Co ty a velký fotbal, popřípadě futsal?
Velký fotbal jsem začal hrát v ČAFCe. Tam jsem se moc nechytal, tak jsem šel do Maloměřic, kde jsme působili společně s Tomášem Hodou jako duo brankářů. Tehdy mi to ještě šlo a celý dorost jsem byl jasná jednička. Po přechodu do mužů jsem to brzo vzdal, protože jsem si vůbec nerozuměl s tehdejším trenérem, panem Richterem, který v současnosti trénuje Kohoutovice. Prozatím jsem hráč Heršpic, ale mám nějaké nabídky, tak uvidíme. Futsal mě nikdy nechytl.

Od kdy jsi prezident klubu PROTECTION.CZ?
Papírově asi od minulé sezony, ale všichni u nás v týmu ví, že opravdovým prezidentem a autoritou je Petr Pospíšil. Petr však při svém podnikání nemá čas na vyřizování věcí spjatých s chodem našeho klubu, tak se to napsalo na mě. Jsem spíš takový team manager.

Kdy a jak ses dostal do Správní rady?
Bylo to na zasedání Valné hromady v hotelu Comsa 14. 10. 2009, kde mě zvolili zástupci klubů společně s Radkem Kocianem. Od té doby se podílím svojí prací a časem na chodu svazu.

Jak často se schází správní rada a co je nejčastějším tématem k řešení?
Scházíme se pravidelně každý měsíc, ale i mimo to se vídáme průběžně skoro pořád, jelikož je pořád co řešit a někdy se nedá až do dalšího zasedání čekat. Většinou se však jedná o běžné provozní záležitosti svazu. Poslední dobou, ale je to můj osobní názor, se často řeší nedobře odvedená práce rozhodčích, kteří nemají např. správně vyplněné zápisy o utkání atd. Zavádíme proto systém kontrol, abychom tyto nedostatky eliminovaly.

Jaké máš v rámci BSMK další funkce?
Moje práce pro svaz je dost pestrá. Starám se společně s Filipem Judou o marketing a do budoucna by to mělo přejít přímo pod moje kompetence. Dále mám na starosti např. jednání se sponzory a s nejrůznějšími zástupci firem, které by rády spolupracovali se svazem. Nově mám na starost také reprezentaci BSMK a Komisi pro bezpečnost, úpravu a výstavbu hřišť.

Co je tvým civilním zaměstnáním?
Jsem podnikatel a specializuji se na více oborů, ale hlavní z nich je asi spolupráce s Telefónicou O2, pro kterou spravuji velké portfolio firem na jižní Moravě až po Olomouc.

Jaké máš mimofotbalové koníčky?
Rozhodně je to moje srdcová záležitost a tou je brněnská Zbrojovka, na kterou chodím od dob Boby Brno. Potom určitě Kometa, pro kterou jsem byl nedávno fotit reklamní kampaň na jaro 2012. Jinak mám rád box a podobné kontaktní sporty, kde se můžu odreagovat a zbavit se nadbytečné energie. Mezi koníčky patří určitě můj psí syn. (hrdý úsměv) Je to Stafordšírský bulterier  s kterým objíždím výstavy v ČR a zahraničí a myslím, že celkem úspěšně.



Co je pravdou na tom, že tvá přítelkyně je úspěšnou fotbalistkou?
Moje přítelkyně je klasický domácí typ. Takřka pořád v kuchyni a něco mi vaří. Na fotbal by určitě neměla čas. (ďábelský smích)

Děkuji za rozhovor.
 
-Michal KAŠPÁREK-