Jako další přijal pozvání k rozhovoru kapitán ambiciózního mladého celku Gioia Brno Jakub Prokeš

Jakub Prokeš, jednadvacetiletý kapitán a prezident klubu Gioia Brno, který se živí podnikáním byl taktéž zpovídán v neděli 22. 5. před utkáním se Surfinem, ve kterém nakonec Gioia zvítězila 2:0.
 
Začátek jako vždy. Kdy a jak ses dostal k malé kopané?

První náznak byl zhruba před pěti, když jsem chtěl převzít ještě Srbskou. Ale pořádně až vlastně před rokem, v sezóně 09/10, kdy jsme založili tým do druhé ligy, ale protože bylo málo týmů v Superlize, tak nám bylo rovnou nabídnuto místo v ní. Náš cíl byl stejně do roka postoupit, takže se to takhle akorát urychlilo. Teď tedy hrajeme druhou sezónu v nejvyšší soutěži.

Odkud berete hráče do týmu?

Většina z nich prošla v mládežnických kategoriích Zbrojovkou. Poté se rozutekli po hostováních, jako v Líšni, Bystrci. Většina má divizní zkušenosti, někteří i s třetí ligou.

Jaké byly ambice před sezónou a jak se je daří naplňovat?

Před sezónou byly ambice do 3. místa, což se nám tento rok nejspíš znovu nepodaří. Budeme asi 4. nebo 5. jak to tak vypadá. Takže čekal jsem víc, ale spokojen nakonec asi jsem. Problém je, že my dokážeme bez větších problémů porážet slabší soupeře, ale s těmi nad námi, ač hrajeme vyrovnané zápasy, prohráváme. O dost a zbytečně.

Ale čtvrtá pozice stále zaručuje postup na republiku, že? Jaké máte šance na toto umístění?

Jo, to zaručuje. A doufám, že ho urveme. Teď je tam hodně dohrávek, takže ta tabulka je nepřehledná a my vlastně nevíme, na čem jsme. Karlsberg tam má aspoň dva zápasy k dobru, Bohunice taky podobně.

Teď jste vlastně fakticky na třetím místě.

Ano, to jsme, ale až oni budou mít za sebou ty dohrávky, tak se to může promíchat úplně jinak. Každopádně se alespoň o ten čtvrtý flek porveme. Máme nějaká tři kola dokonce, takže chceme získat devět bodů.

Co Milan Klimeš? Byl váš hráč, odešel hostovat do Karlsbergu, teď se vrátil. Proč?

Milan byl u založení klubu. Po nějaké době se mu nelíbila organizace v týmu. Někteří kluci to brali jen tak, že si jdou zahrát, a to Milan nechtěl. Chtěl hrát o nejvyšší příčky, což se mu v Karlsbergu splnilo. Po podzimu tam prý ale nastala obdobná situace jako u nás, kdy se mančaft hodně obměnil, přišli noví hráči. Potom Milan přišel s tím, že by se rád vrátil, protože už mu to tam nesedí, tak jsem ho vzal zpátky. Bylo to jen hostování, je to pořád náš hráč a pro náš jedině dobře, že je u nás.

Máte ve svém středu někoho, kdo to herně táhne, na koho nejvíc spoléháte?

Tady na ten tým, když se podíváš, tak je tu třeba pět šest kluků, kteří chodí pravidelně. Ale dalším se kolikrát nechce, takže chodí jen občas, je to různý. Vzadu je určitě opora zkušenější Víťa Bárta, vepředu poté Milan. V utkání se slabšími soupeři je výborný David Macko, ale v zápasech s týmy nad námi se jeho ležérní přístup, kdy se mu nechce bránit, nevyplácí. Samozřejmě i Tomáš (Prokeš) má svoje kvality, když zrovna nevymýšlí velký věci. Takže tak, ale my hlavně spoléháme na to, že jsme tým. Tím, že jsme spolu hrávali v mládežnických kategoriích, tak se dobře známe a jsme spíš taková parta, než že bychom spoléhali na nějakou osobnost.

Jak vidíš boj o titul mezi RKM a Tripoli?

Bude záležet, koho se Filipovi podaří zlanařit na ten úterní zápas. (rozhovor se konal v neděli) Myslím si, že si to Tripoli nenechá utéct a obhájí titul. I když má možná teď RKM o něco lepší mančaft.


 
Máš oblíbeného soupeře, se kterým tě zápasy více vyhecují?

Tak určitě jsou to ty zápasy s tou nejlepší čtverkou. Ať už je to Tripoli, RKM, Karlsberg nebo Bohunice, tak to jsou ta utkání, která by nás měla nejvíc motivovat. Pak máme ještě vyhecované zápasy s Rebešovicemi. (smích) Ale ne, pro mě jsou nejdůležitější ty s tou TOP čtyřkou, mezi kterou se snažíme dostat.

A tak tedy ten nejmíň oblíbený soupeř?

Nejmíň ty Rebešovice. Oni jsou často až zákeřní, hodně tvrdí a navíc to sami neuznávají.

Máš nějaké největší zážitky s malou kopanou? Například velká vítězství.

Na jaře jsme porazili RKM, stejně jako teď na podzim. Tam to sice bylo kontumováno, ale vedli jsme pět minut před koncem 3:1. To byla velká vítězství. Ale chtěli bychom dosáhnout něčeho většího, například na Poháru vítězů pohárů, tam bychom chtěli uspět.

Co říkáš na úroveň Superligy?

Ta je jasně rozdělená. Je tam prvních pět mančaftů, nebo možná šest, snaží se tam dostat ještě Protection. Pak je tam nějaký ten střed, to jsou ještě týmy, které když se sejdou, tak dokážou sehrát vyrovnané zápasy. A potom ten spodek, což jsou týmy, které už podle mě nemají v Superlize, co dělat. Možná tady Rakol (zrovna probíhal zápas proti Cordobě – výsledek 1:13), pak to bylo Galaxy, Pitaval. Ti to aspoň pochopili, tak se odhlásili. Myslím si, že plánované zúžení Superligy bude ku prospěchu.

Na to jsem se chtěl zeptat hned v zápětí. Takže s ním souhlasíš. Na kolik týmů by to bylo podle tebe ideální?

Ano, jsem určitě pro. Hrát od začátku září tady někdy do 4. prosince. Navíc proti borcům, se kterýma když vyhraješ 10:0 tak tě to ani nebaví, akorát tu mrzneš. Lepší to bude snížit, ať to má kvalitu a hraje se třeba jen do listopadu. A co se týče počtu týmů, tak ten koncept, kdy jich má být nakonec dvanáct, se mi zdá optimální. Jak jsem říkal, ubude zbytečných zápasů, ligu to oživí, budou jen týmy, které na to mají. Taky to o něčem vypovídá, když člověk slyší v rádiu nebo čte v novinách výsledky jako 29:1, tak si říká, co to jako je?

Co ty a velký fotbal, popřípadě futsal?

Na futsal jsem registrovaný v Helasu. Tam jsem hrál v „šestnáctce“, ale už ho vlastně nehraju. Ve velkém fotbale jsem prošel Bystrcí a teď jsem na Vysočině v Hartvíkovicích, které hrají 1. A třídu. Je nás tam z Gioii více.


 
Jaké máš mimofotbalové koníčky?

(přemýšlí)Tak podnikání, přítelkyně, kávičky. Takže klasika no. (smích)

Máš oblíbený tým ve světě?

Hrozně se mi líbí hra Barcelony a doufám, že v sobotu vyhraje finále Ligy mistrů.

Děkuji za rozhovor.
 
-Michal KAŠPÁREK-