Současná sezóna jde podle plánů, do dalších let by Cordoba chtěla výš. I to se dočtete v dalším ze seriálů rozhovorů, tentokrát s prezidentem ambiciózního klubu Václavem Večeřou.

Jako druhý v pořadí se čtenářům představí prezident klubu a kapitán týmu Cordoba 06 Václav Večeřa. Ten byl zpovídán v sobotu 30. 4. 2011, krátce po neuskutečněném zápase s proti Galaxy. 
 
Pro začátek nám prosím řekni o něco o sobě (věk, rodiště, studium/práce).

Je mi 22 let, brzy bude 23. Jsem Brňák, bydlím vlastně tady v Králově poli, takže tohle místo mi naprosto vyhovuje (areál VUT, kde se hraje velká většina zápasů Superligy, pozn. red.). Studuji Ekologii na Mendlově Univerzitě a k tomu čerstvě provozuji bar. O ten se staráme s přítelkyní, která mi teď se vším vypomáhá. Poslední dobou jsem toho na sebe navalil nějak moc, takže sám bych to určitě nezvládl.  

Před chvílí měl začít váš Superligový zápas proti Galaxy. Co se stalo? Všiml jsem si, že nedorazil ani rozhodčí.

Tak ten zápas byl podle všeho zrušen už předem, protože Galaxy nemohlo nastoupit (den po uskutečnění rozhovoru byl oficiálně oznámen konec Galaxy Brno v Superlize, pozn. red.). Věděli to asi všichni včetně rozhodčích, ale nám nikdo nezavolal, takže jsem se to dověděl až teď po telefonátu Martinu Fialovi.

Určitě nepotěší, že jste dorazili zbytečně, ale tak alespoň tři body jsou v poklidu doma. Teď už trochu obecněji. Jak a kdy jsi začínal s malou kopanou?

To jsou zhruba tři roky zpátky. Ze začátku to pro mě byla taková bokovka k velkému fotbalu a futsalu. Ale nakonec mě hodně chytlo, a když skončilo vedení Cordoby, tak jsem to vzal na sebe. Už se o to tady vlastně dva roky starám. S velkým fotbalem jsem se rozhodl skončit. Jaksi jsem nedorostl do výšky, abych něco dokázal ve velké brance a tak radši chytám v té malé (smích).

Takže Cordoba funguje od roku 2006, zhruba o dva roky později jsi do ní vstoupil ty a poslední dva roky se o ni staráš.

Přesně tak.

Jaké byly ambice Cordoby před touto sezónou a jak se je daří naplňovat?

Dříve byla Cordoba spíše takový otloukánek. Byla vždy ráda, že se nakonec zachránila. Pak se ale začal obměňovat kádr a letos jsme měli v plánu hrát to, co hrajeme. Tedy střed tabulky a trápit týmy nad námi. Se sezónou jsme zatím spokojeni. 

A do dalších sezón budou ambice stejné?

To už bychom rádi výš. Máme tu šikovné kluky, akorát jsou strašně mladí. Když si vezmeme, že základní pětka je vlastně kompletně ročník narození 93. Takže by to chtělo, aby ještě vyzráli. My kolikrát hrajeme vyrovnaný zápas, ale v závěru se projeví naše nezkušenost a ztratíme utkání. Klukům je teď těch 17-18 let, takže si myslím, že až vyzrají, tak budeme ještě více konkurenceschopní.

Máš nějakého nejlepšího kamaráda v týmu?

Tak dřív to byl Robin Mlčúch, který už skončil. A teď už vlastně tady s klukama chodíme všichni pohromadě, jako taková parta. Nenašel bych asi nikoho, s kým bych se bavil nějak víc, než s ostatníma.

Nedávno jste angažovali superligového rozhodčího Alexe Deneva.

S Alexem se známe už dlouho. On je na tom hůř s časem, má pořád nějaké pískání, navíc je z Vysočiny, ale když má čas, tak rád hraje. Tak jsem mu nabídl, jestli si nechce zahrát za nás. On souhlasil a chytl se myslím velmi dobře.

Máš nějakého oblíbeného soupeře, se kterým tě zápasy více vyhecují?

Nejoblíbenějším soupeřem jsou Bohunice 30. Jde s nimi o vyrovnané zápasy, napínavé až do samého konce, zároveň tento tým na hřišti vystupuje velmi slušně a nikdy ne zákeřně.

Proti kterému týmu hraješ nerad?

Nejméně rád mam asi zápasy proti Rebešovicím. Nemám nic proti tvrdé hře, ale i tvrdá hra má své meze. Velké množství soubojů s hráči Rebešovic zavání zraněním.


 
Už o tom okrajově byla řeč, ale teď konkrétněji. Co tedy velký fotbal a futsal?

S velkým fotbalem jsem začal v Medlánkách, odkud jsem velkou část kariéry strávil v Čafce na hostování, poté jsem byl ve Spartě a nakonec v Řečkovicích. Potom už jsem se začal víc orientovat na futsal a s fotbalem skončil. Ve futsalu jsem v kádru Helasu.

Máš už něco odchytáno v nejvyšší soutěži?

Chytal jsem v posledním kole na Bohemians. 

Sestup Helasu teď asi mrzí, že?

Ještě to není definitivní. Jsou jisté signály z 2. ligy, že by třeba někdo postoupit nechtěl. Na to se samozřejmě nelze spoléhat, ale naděje tam ještě je.

Dostáváme se k tvojí přítelkyni. Se Safinou jste známý pár malé kopané. Pravidelně navštěvuje tvoje zápasy, vyhovuje ti to?

Určitě, je to pro mě lepší, když je tu.

A co ty a Lakýrky, tým, jemuž dělá Safina kapitánku, sleduješ je?

No jistě. Já jim dokonce teď v posledních zápasech dělám trenéra.

Bavíte se i v soukromí o fotbale?

Ano, to je každou chvilku, hlavně malá kopaná je velmi časté téma (smích)

Ale ty jsi ten úspěšnější, Lakýrkám se bohužel moc nedaří.

Já se o ně nebojím, ono to půjde nahoru.

Jaké jsou tvoje mimofotbalové zájmy?

Jsem teď hodně časově vytížený. Ale jinak rád cestuji, hlavně v létě. Zimu moc nemusím, tu většinou protrpím. Jinak všeobecně sport. Rád chodím do posilovny, občas si zahraji volejbal nebo i jiné sporty. Ale ta posilovna mě teď chytla nejvíc.

Co se týče toho cestování, tak kam nejraději?

Jak říkám, mám rád léto, takže kamkoliv k moři, kde je pěkně. Jsem vlastně takový plážový povaleč, Kdybych měl říct jedno místo, tak asi Korsika, ta je krásná.

Máš oblíbený fotbalový klub ve světě?

Už od malička mám rád Real Madrid. Sice je teď trochu ve stínu Barcelony, ale to mě neodradí.

Co plánuješ do budoucna?

Tak určitě bych rád dostudoval. Chtěl bych se taky ještě více prosadit ve futsalu.

Až dostuduješ, chtěl bys zůstat v oboru?

To, abych se přiznal, tak ani ne. Není to možná dobré takhle říkat, ale chtěl bych spíše získat vysokoškolský titul, než se angažovat v oboru ekologie.
 
-Michal KAŠPÁREK-