V prvním ze série rozhovorů s hráči Superligy se představí kapitán Colgate Teamu Marek Hrabálek

Jako novinku v rámci BSMK vám představujeme sérii rozhovorů s osobnostmi SIMOST Superligy. Z každého týmu bude vybrán jeden jeho významný hráč, se kterým bude provedeno interwiev. Koncept je takový, že by se na webu měly každý týden objevit 2-3 rozhovory, samozřejmě tak, aby do konce sezóny vyšlo na zástupce každého klubu. Jako první přijal pozvání Marek Hrabálek, který byl zpovídán ve čtvrtek 28. 4. 2011 krátce po zápase s Kašpary.
 
Marek Hrabálek, 21 let, student Fakulty sportovních studií Masarykovy Univerzity, kapitán Superligového Colgate Teamu
 
Na začátek, dokud je to čerstvé, tě poprosím o stručné zhodnocení právě skončeného zápasu s Kašpary (Colgate prohrál 1:4, pozn. red.)
Začali jsme docela dobře. Ale oni Kašpaři to měli zmáknuté, zalezli dozadu, čekali, jak budeme hrát a pak vyráželi do brejků. Po první půli to bylo ještě vyrovnané, ale v té druhé už nás vlastně k ničemu nepustili. My když jsme vystřelili, tak bylo z půlky. Chyběla nám lepší kombinace, nápad, přechod do útoku, A tak to dopadlo, jak to dopadlo

Tak už pojďme k obecnějším otázkám. Jak a kdy ses dostal k malé kopané?
To už je dlouho, nějaké čtyři roky zpátky. Hrával jsem tehdy velký fotbal s Lukášem Faistlem a ten mě přetáhl to tehdejšího Orlu Bohunice.

Jak a kdy ses stal kapitánem?
Když jsem přišel, tak tam ještě byli jiní hráči, ale pak se začal obměňovat tým. Já jsem do Orlu přivedl několik kluků, se kterýma jsme tehdy hrávali fotbal za Spartu. Tím pádem se změnila i ta parta a samo to tak vyplynulo, že jsem začal zařizovat různé věci okolo a kluci mě začali brát, jako kapitána.

Kdo je tvůj nejlepší kamarád v týmu?
(smích) Tak to označím Patrika Cvingráfa. (Patrik byl přítomen u rozhovoru)

Zkus prosím vysvětlit situaci, která okolo Orlu a posléze Colgate Teamu nastala před sezónou.
Byli jsme vlastně pořád Orel Bohunice. Ale s Fajim (Lukáš Faistl) jsme si řekli, že toho necháme, protože nás už nebavilo všechno okolo zařizovat, bylo to hodně práce, navíc s klukama tam nebyla příliš dobrá domluva. Takže jsme tým chtěli rozpustit. Superligu jsme udrželi, licenci prodali Rakolu a tím pro nás byla malá kopaná uzavřenou kapitolou. V tom ale přišel Filip Juda s tím, že má sponzora, který hledá hráče do týmu pro Superligu. To byl samozřejmě pan Colgate, pod kterým jsme tedy znovu začali hrát.

Takže jste již prodanou licenci znovu koupili?
To vážně netuším, jak to pan Colgate zařídil, ale licenci máme a hrajeme.

Největší rival (nejoblíbenější soupeř)?
No tak asi RKM Tango. My vlastně všichni, co tu jsme, tak jsme hrávali za dorosty Tanga, takže se o nás říkalo, že my jsme „ti mladí“. Začínali jsme hrávat s Belejem, Brůnou a dalšíma. Takže tohle je pro nás takové derby. Na zápas s nimi se vždy sejdeme ve slušném počtu a bývají to i vyhecovaná utkání. I když oni mají samozřejmě trochu jiný mančaft, než my, takže to podle toho taky dopadá.

Nejneoblíbenější soupeř?
(dlouze přemýšlí) No, tak asi Rebešovice, moc si s nimi nerozumíme.

Jak bys popsal změny v kádru a spolupráci s béčkem?
Tak my jsme pustili Davida Presla, který se domluvil s Martinem Fialou. Vlastně, než jsme s panem Colgatem probírali, co po nás chce do budoucna atd. tak jsme to tu brali spíše jako takovou srandu. A on Preslík, který je prostě takový svůj, chtěl odejít a tak přestoupil do Karlsbergu. Pokračovalo to tím, že Paťa (Cvingráf) musí na operaci a tak je potřeba sehnat náhrady. V tom se mi ozval Alda Nováček s tím, že je v Rakolu nespokojen a jestli u nás nemáme místo. Což samozřejmě bylo, takže k nám šel. A jsme opravdu rádi, že chodí pravidelně na zápasy, protože jsme měli vždy problémy s docházkou. S tím vlastně souvisí i výpomoc od kluků z béčka. Byli jsme na schůzi i s panem Colgatem, kde jsme se domluvili, že v případě potřeby si napíšeme nebo zavoláme. Zároveň, když třeba béčko hraje s těžkým soupeřem, tak pomůže někdo od nás. Třeba tady Patrik už za ně hrál asi dvakrát, takže se dá říct, že výpomoc je teď vzájemná, za což jsme rádi.
 
Jak vidíš budoucnost Colgate Teamu a tebe samotného v malé kopané?
(přemýšlí)Tak teď jsme vlastně měli tu schůzi s panem Colgatem, po které se některé věci změnily. On nám řekl, co po nás bude chtít do budoucna, což nám dává další motivaci a chuť hrát. Není to tedy jako dřív, kdy jsme to nebrali tolik vážně a každý to tu měl až jako třetí sport. Tímto se u nás jakoby zvedlo a dostalo větší váhu. Já osobně jsem zde vlastně jen na hostování, momentálně jsem kmenovím hráčem Karlsbergu. Takže jsem i domluvený s Martinem Fialou, že pokud bude potřeba, rád jim vypomůžu na Mistrovství republiky. Pro další sezóny, jestli zůstanu v Karlsbergu, nebo se znovu vrátím do Colgate Teamu, to se ještě uvidí.

Máš nějaký nejintezivnější zážitek s malou kopanou?
My jsme to většinou vážně hráli jen pro zábavu a velkých úspěchů jsme moc nedosahovali. Takže nejintenzivnější zážitky jsou spíše z velkých proher. Kolikrát jsme přišli na zápas ve čtyřech lidech, přičemž já jsem třeba musel chytat.
 
Co velký fotbal/futsal?
Velký fotbal hraji na Vysočině v Rapoticích, což je klub hrající 1.A třídu. Ve futsalu jsem psán jako hráč druholigového Tanga B, za které jsem již odehrál několik zápasů.

Jaké jsou tvoje mimofotbalové záliby?
Hodně času trávím s přítelkyní. Do toho mám samozřejmě školu, velký fotbal, futsal, malou kopanou. Takže ono toho času navíc moc nezbývá. Ale samozřejmě aji na to pivečko občas zajdu (smích).

Máš nějaký oblíbený fotbalový klub?
Abych se přiznal, tak dívat se na fotbal v televizi mě tolik nebaví. Přece jen ho chci hlavně hrát a jen sedět a koukat na něj v televizi, to není moc pro mě. Ale kdybych si měl vybrat, tak asi Barcelona, protože to je neskutečné, co předvádí.

Co plánuješ do budoucna? Ať ve fotbale nebo mimo něj.
Kdybych měl hrát fotbal za peníze, tak už jsem teď asi někde jinde. Takže to opravdu ne, z toho jsem už vyrostl. Ale zatím bych rád studoval, co nejdéle to půjde, prostě dokud mě to bude bavit. A pak ideálně asi pracovat v oboru.

Děkuji za rozhovor
 
-Michal KAŠPÁREK-