Už loni měli fotbalisté Veselky, malé vesnice, která je součástí Troubska, právo postoupit do druhé ligy, ale nevyužili jej. Letos se jim zatím ve třetí nejvyšší soutěži vede znovu skvěle a dost možná tak tým bude muset otázku postupu na konci sezóny znovu otevřít. Jak vypadá fotbalový život ve Veselce? Za tým odpovídal Pavel Rejda.
 
Na podzim jste ztratili body jen dvakrát, a to hned v úvodních dvou kolech.
Těžko hodnotit, čím to bylo. Možná to bylo zčásti nerozehraností, ale spíš tím, že byl soupeř v zápase prostě lepší. To je normální (úsměv). Podzim jako takový, když vedeme ligu, tak budu určitě hodnotit dobře. Sice jsme nějaké zápasy vyhráli se štěstím, ale na to se historie neptá. 
 
Trénovali jste během zimní pauzy?
Chodíme každou sobotu trénovat do tělocvičny a to je všechno. Někteří z našich hráčů hrají i velký fotbal, tak ti samozřejmě trénují navíc i ve svých klubech. 


 
Už loni jste měli možnost jít do druhé ligy, ale nevyužili jste ji. Proč jste se tak rozhodli a jak byste se v případě úspěchu rozhodli letos?
Kdybychom letos vyhráli, tak bychom asi nahoru šli. Už jsme si o tom říkali před minulou sezónou, ale nakonec jsme šli z druhého místa, tak jsme zůstali ve třetí lize. Druhá liga je přeci jen už zase o něčem jiném. My staří stárneme a mladí, co hrají k tomu ještě velký fotbal, mají méně a méně času. Někdy se opravdu horko těžko na zápasy skládáme, tak jsme se zatím před touto sezónou rozhodli zůstat ve třetí lize.
 
Tak jako tak jsou ale vaše domácí zápasy hojně navštěvované.
Určitě, lidí chodí dost. Snažíme se většinou hrávat o víkendu, občas však narážíme na odpor. Jako Veselka jsme sice pod Troubskem, ale v Troubsku se hraje jen velký fotbal, zatímco u nás ve Veselce se hraje jen ten malý. Lidé přímo z Veselky se chodí dívat spíš na nás.
 
Ve svém kádru máte Davida Dvořáčka, který tým střelecky táhne už několik sezón. Letos zatím vede tabulku střelců s 19 zásahy. Nebyl z jeho strany nebo ze strany týmů z vyšších ligy zájem o přestupu?
Z jeho strany, co jsem s ním mluvil, zájem nebyl, ale jiné týmy ho kontaktovaly. Z druhé ligy ho nějaké týmy oslovily, ale asi je spokojený s námi (úsměv). Kdybychom ho neměli, tak jsme asi předposlední.
 


V rodinné atmosféře klubu se mu očividně líbí.
Náš tým tvoří výhradně rodáci z obce nebo lidé, kteří zde dříve bydleli. Stavíme víceméně na svých rodácích a „odchovancích“.  Až jednou nebude zbytí, budeme muset hledat někde dál.
 
Jakou jsou vyhlídky týmu do budoucna? Chtěli byste si třeba jednou, kdyby to vyšlo, vyzkoušet i nejvyšší soutěž?
O tomhle určitě nepřemýšlíme, to by maximálně museli chtít naši mladí hráči. My někteří, co je nám okolo padesátky, už jen těžko. Spíš by to bylo o tom, že by si mladí museli najít jiný tým, nebo si seskládat nějaký nový z mladých hráčů.
 
- Daniel Kinc -