V předehrávce 9. kola 2. DIGAMMA Brno ligy na sebe narazili sousedé ze spodních pater tabulky - deváté Rebešovice a osmé Dynamo Brno. Zatímco domácí se v minulém ročníku zachránili až na poslední chvíli vítězstvím v baráži, Dynamo je loňský "bramborový" medailista, jemuž však vstup do letošní sezóny vůbec nevyšel a poprvé bodoval až v pátém kole. Tým se ale od té doby neustále zlepšuje jak herně, tak výsledkově, což nejvýmluvněji deklarují tři výhry z posledních čtyř utkání. Jak si tedy Dynamo poradilo s Rebešovicemi, jež měly, co do počtu střídajících hráčů i fyzických proporcí většiny z nich, jasnou převahu?

Zezačátku to nebylo nic moc. Útočníci hostí působili oproti robustním zadákům Rebešovic trochu křehce a zakřiknutě. I díky této výhodě byli domácí v úvodu aktivnějším týmem a vypracovali si také první šance. Z mini souboje obou kapitánů vyšel ve 4. minutě vítězně Jan Formánek, střežící branku Dynama, když zlikvidoval slibný pokus Josefa Pohorelce. Za okamžik se poprvé předvedl rovněž domácí gólman Hledík, vrhnuvší se obětavě pod nohy Mašleje, který upláchl po čáře všem obráncům a odvážně se dral do zakončení. Následnou dorážku vykopával za minutu dvanáct z brankové čáry Libor Černý. Rebešovice kontrovaly pěknou střelou Poláka, jemuž dali obránci soupeře nevídaně mnoho prostoru, ale jejich pozorný brankář vše napravil a míč skryl ve své náruči. Na protější straně se zavlnila boční síť poté, co se Vepřekovi sice nevydařila kostrbatá klička, ale míč se mu se štěstím odrazil zpět k nohám. O zřejmě největší vzruch v první čtvrtině zápasu se však postaral lehkovážný reportér, jemuž zákeřný vítr rozfoukal zápisky po hrací ploše. Rozhodčí musel utkání stopnout a hráči obou celků se místo za balónem chvíli honili za papíry s poznámkami. Bez jejich ochoty a obětavosti by tento report patrně vůbec nevznikl.

Aspoň, že ona trapná příhoda symbolicky ukončila nesmělou fázi obapolného oťukávání a odstartovala gólovou úrodu.  Vždyť hned další akce oplývala příznaky brzké změny skóre. Krempaský vybojoval na půlící čáře míč a poslal jej na křídlo Dirhanovi. Jeho pokus ještě vytěsnil Hledík na roh, ale záhy po jeho rozehrání už musel poprvé posmutněle lovit míč ze své klece. Markovi, postavenému zhruba uprostřed pokutového území, k tomu stačila pouze taková šmudla, čili střela nikterak prudká ani umístěná. Ale bylo to 0:1 a to se počítá. Zato o střele, jež za dalších 120 vteřin zapříčinila už dvoubrankový rozdíl, lze pět jedině ódu na radost.  Michal Bím s chirurgickou precizností zamířil od pravé postranní čáry, míč se odrazil od břevna, dopadl několik decimetrů za Hledíkova záda a znovu rozpohyboval boční síť, jenže tentokrát zevnitř. Bímova parádní trefa znamenala vedení 0:2 pro Dynamo. Autor druhé branky zůstával při chuti i nadále. Po chybné rozehrávce Josefa Pohorelce nabídnutou šanci ještě nevyužil, ovšem tu další, ve 27. minutě, už ano. Vepřekovu střelu z ostrého úhlu Hledík vyrazil pouze k Bímovým nohám a známý vymetač pavučinek si s dorážkou nedělal těžkou hlavu. Znovu ji uklidil nekompromisně pod břevno a dostal hosty do třígólového trháku. Hned v následující minutě se podařilo poprvé skórovat i domácím, když Radek Černý vytěžil maximum z nevinně vyhlížející standardní situace na polovině hřiště.  Jeho přímý kop propadl mezi rukama překvapeného Formánka a skončil
v síti. Poločasový výčet gólů tím byl uzavřen na 1:3.  



Do druhé třicetiminutovky vstoupili aktivněji hosté. Mašlej přelstil všechny tři beky Rebešovic a Hledík musel předvést další nelehký zákrok ze svého repertoáru. Pak ale obrana Dynama zbytečně chybovala na vlastní půli a hned přišel trest. Zdeněk Černý našel svojí přihrávkou Poláka, který vsítil důležitou kontaktní branku - 2:3. Zatímco hosté se po tomto snížení začali trochu strachovat o výsledek, Rebešovice zvyšovaly obrátky. Nejblíže vyrovnání byl ve 35. minutě Sedláček, ale jeho střela těsně minula Formánkovu klec.  Dynamo se vzrůstající nervozity na svých kopačkách zbavilo tím nejlepším možným způsobem. Krempaský nacentroval před soupeřovo pokutové území, Marek ztlumil míč na prsou, obtočil se kolem obránce a s přehledem zakončil - 2:4. Rebešovicím však stačily jen dvě minuty na to, aby se znovu dotáhly na jednogólový rozdíl. Díky sérii několika rohů mírně zatlačily obranu Dynama k jejich pokutovému čtverci a hned z toho profitovaly. Zdeněk Černý centroval do ohně a Polák svojí druhou trefou v zápase snižoval hlavou na 3:4.

Tatáž dvojice mohla záhy dokonce zařídit vyrovnání, oba hráči si akorát prohodili role. Polák nahrával a Zdeňku Černému chyběly pouhé centimetry k tomu, aby dosáhl na dlouhý míč a poslal jej do prázdné brány. Po tvrdé ráně Mašleje se pro změnu ukázalo, s jakou udivující přesností si dnes domácí brankář postavil své tyče. Míč se odrazil od břevna na čáru, zpět do břevna a teprve poté jej Hledík s bohorovným klidem lapil do rukavic. Po několika závarech před oběma brankami si Zdeněk a Radek Černí pohráli s obránci Dynama, leč střílející Nevídal míč, skrze hradbu těl před sebou, nakonec k brance neprocedil. Domácí se v závěru snažili vystupňovat svůj tlak, ale defenziva Dynama fungovala spolehlivě. Navíc se mu stále častěji otevírala vrátka k rychlým brejkům. Tak se stalo, že místo vyrovnání Rebešovice popáté inkasovali. Marek svojí bombou namasíroval domácího gólmana a z následného dlouhého autu Patrik Mašlej vystřílel hostům rozhodující pojistku.  Vzhledem k tomu, že se celá akce odehrála v posledních vteřinách zápasu, bylo rozhodnuto. Rebešovice na remízu nedosáhly a podlehly Dynamu Brno 3:5.
 
Rebešovice - KMK Dynamo Brno 3:5 (1:3)
28. Černý Radek, 32. a 38. Polák - 17. a 36. Marek, 19. a 27. Bím, 60. Mašlej
 
Zdeněk Černý (Rebešovice)
Co chybělo k tomu, abyste zápas nakonec dotáhli alespoň k dělbě bodů?
„Nejspíš větší přesnost přihrávek a zakončení. To nám dnes chybělo. A soupeřům tam padlo všechno, do čeho kopli.“
 
Michal Bím (KMK Dynamo Brno)
Dá se říct, že jste dnes Rebešovicím udělili lekci z efektivity?
„Byli jsme dneska docela efektivní, to je pravda, ale myslím si, že naše vítězství je zasloužené. Hráli jsme o trochu zodpovědněji, než v těch minulých špílech a jdeme nahoru.“
Co se změnilo oproti prvním čtyřem kolům, kdy jste byli docela beznadějní?
„Beznadějní -  to je dobrý slovo. (směje se) Nevím, možná nám víc sedí hřiště tady na VUT, protože na Srbské se nám letos nedařilo. A taky nám chyběla motivace. Teď jsme si řekli, že když už se sejdeme, bylo by potřeba taky něco zahrát. Takže dál to bude, doufám, už jenom lepší.“
  
- Marian Dvořák -