Jako na houpačce si v posledních kolech museli připadat hráči Retra. Poté, co si zkušený tým překvapivě poradil s Restaurací Starobrno, přišla v posledním kole porážka od Auta Šerý. Nutno podotknout, že při ní bylo Retro oslabeno o jednu ze svých klíčových postav, gólmana Valíka. Ten byl na souboj s Gioiou zpět mezi tyčemi a od první minuty se ukazovalo, jakým způsobem je jeho přítomnost na hřišti pro potenciální úspěch Retra stěžejní. Naopak Gioia chtěla navázat na dvacetigólové debakly, které se jí podařilo uštědřit Nedece s Dark Reunionem. Soupeřem jí však na VUT byl, především v osobě Valíka, poněkud těžší kalibr.
 
Zápas přitom začal podle očekávání. Gioia se chopila aktivity a dlouhé pasáže hry kombinovala na půli Retra. O první pokus se postaral Prokeš po narážečce s Preslem, bodlem ale minul. Hezkým individuálním průnikem se prezentoval také Cenek, který se u levé lajny prohhnal kolem Tůmy, ovšem jeho zpětná přihrávka byla zblokována. Úvodní tlak hostí uzavřela rána Dobšíčka, poté již zahrozilo Retro. Pavlíkův roh našel na zadní tyči zapomenutého Krátkého, proti jehož voleji se musel vytáhnout prvním zákrokem Jakub Prokeš. Jeho bratr Tomáš byl v protiútoku tím, kdo donutil k prvnímu vážnějšímu zákroku Valíka. Skóre se však neměnilo. Smolný moment zkušeného gólmana přišel po kombinaci Ovčačíka s Cenkem, po kterém Valíkovi, a to i přes jeho následný nesouhlas, nezbývalo nic jiného, než kanonýra Gioiy faulovat. K penaltě se postavil kapitán Prokeš a nekompromisní ranou pod břevno otevřel v 9. minutě skóre. Druhá branka přišla vzápětí a opět nešlo o branku plynoucí přímo ze hry. Na dlouhý aut si naběhl Cenek a jeho rána z voleje tak trochu připomněla památný gól Zinedina Zidana z finále Ligy mistrů.
 
Retro se ani za nepříznivého stavu nikam nehnalo. Jeho hráči nadále čekali na skulinky v obraně Gioiy, a ty skutečně přicházely. Po ukázkové kolmici Reitorala zakončoval Pavlík a Prokeš musel vyrážet na roh, poté již opět úřadovala Gioia. Sólo od poloviny hřiště předvedl Dobšíček, na jeho obstřelu se ale opět zaskvěl Valík, aby jeho rukavice hned o minutu později vyprášila dělovka Cenka. Na druhé straně byl střelecky aktivní především Krátký, většina jeho pokusů ovšem přicházela ze složitých pozic, a tak Prokeš mohl zůstávat relativně v klidu. Šancí Retra však přibývalo a další z nich musel hasit gólman Gioiy důrazným skluzem, kterým s balonem sestřelil i dobíhajícího Reitorala. Když gólem pohrdnul i Holomek, na kterého zívala odkrytá brána, dočkali se hosté již třígólového vedení. Cenek, který byl v první půli u všech gólů Gioiy, tentokrát v roli nahravače našel před prázdnou bránou Šenka, a tomu již stačilo pouze nastavit nohu. Za 22. minut 0:3 a nic nenasvědčovalo tomu, že by se Gioia měla o zisk dalších tří bodů nějak strachovat. Na obrazu hry se nic nezměnilo, Retro tu a tam zahrozilo rychlým kontrem, hosté ale byli daleko nebezpečnější, což potvrdil ve 25. minutě Klimeš, jenž mířil do tyče. Od tohoto okamžiku však, jako by se tolik potřebné štěstí obrátilo. Retro se přece jen do poločasu dočkalo snížení, když vybídnutím od Tůmy naložil nejlepším možným způsobem Komůrka. Z kalichu hořkosti se poté Klimeš napil ještě jednou, když v krátkém časovém sledu podruhé mířil do tyče. Poločas uzavřela šance domácího Reitorala, který dobře nevyhodnotil brejkovou situaci a místo postupu na bránu se pouze pokusil tečovat dlouhý výhoz Valíka.
 
Náskokem tak trochu ukolíbaná Gioia hazardovala se svým vedením i ve druhé půli. Poprvé skutečně vyčinit musel svým spoluhráčům Prokeš poté, co nechali z bezprostřední blízkosti zakončovat Reitorala. Na druhé straně se David Presl postaral o horké chvíle těch, jejichž auta se v době zápasu nacházela na nedalekém parkovišti, když jeho pokus přeletěl i vzdálenou ochrannou síť. Jako nůž máslem pak prošel obranou Retra Ovčačík a Valík se musel vytáhnout s další gólmanskou parádou. Podobně těžký zákrok musel předvést Prokeš proti Tůmově přímému kopu, ale na zakončení Reitorala po úžasné přihrávce Holomka byl již krátký a Gioia tak vedla o pouhý gól. Gioie se i přes konstantní tlak nedařilo prosadit, a to často ze situací, které nesly přídomek gólové. Hned dvakrát na Valíkovi pohořel Klimeš, u něhož byla v dresu hostí střelecká smůla zřejmě nejevidentnější. Retro s přibývajícím časem cítilo, že pokud dokáže odolat náporu hostí, vyrovnání skutečně může přijít. A Prokeš rozhodně nebyl bez práce, když další útočný výpad zakončoval Reitoral. Před druhou bránou střeleckou mizérii Gioiy podtrhl Ovčačík, který minul odkrytou svatyni Retra.
 
Dramatické a pohledné utkání spělo do svého finiše, ve kterém byla pro přihlížející přichystána dechberoucí zápletka. Vyrovnání na noze měl deset minut před koncem Tůma, který si v samostatném nájezdu položil Prokeše, ovšem z úhlu již dokázal nastřelit pouze boční síť. To nejlepšímu kanonýru Retra nevadilo hned o pár chvil později, když v 51. minutě ze své oblíbené disciplíny – přímého kopu – srovnal skóre na 3:3. Půlhodinová snaha Retra poté byla degradována čtvrtou brankou, když Cenek po bleskové kombinaci Macka s Klimešem vrátil Gioie vedení. Ani to však Retro nepoložilo. Domácí v posledních pěti minutách otevřeli hru a dařilo se jim dostávat do šancí. Holomek ovšem rozvlnil pouze boční síť a souboj s Reitoralem již poněkolikáté v utkání vyhrál Prokeš. Rozhodnutí na druhé straně měl na noze kdo jiný než smolař utkání Klimeš. Překonaného Valíka zastoupil na čáře Komůrka a udržel tak domácí ve hře do poslední minuty. Ta se neúprosně blížila a Retro sahalo po dalším vyrovnání. Když v zakončení selhal kanonýr Tůma, který trefil ruce ležícího Prokeše, zdálo se, že Gioia již nejtěsnější vedení udrží. Retro ovšem v poslední minutě předvedlo obrat, který se v malé kopané vidí zřídkakdy, obzvláště v souboji s obhajujícím mistrem. Síle následujících okamžiků na VUT napomohl také generační rozdíl mezi oběma týmy, kdy Retro v kádru se třemi čtyřicátníky a osmatřicetiletým Tůmou mělo po celý zápas pouze jednoho hráče na střídání, oproti trojčlenné lavičce reprezentanty nabité Gioiy. Již v poslední minutě Valík našel dlouhým nákopem osamoceného Komůrku, ten ještě dokázal sklepnout míč k nohám Tůmy a senzační vyrovnání bylo realitou. Hráči Gioiy se v touze po třech bodech dožadovali nastavení, ovšem Retro mělo v normální hrací době připraven ještě závěrečný úder. Reitoral nejprve nastřelil tyč, aby poté přichystal gólovou šanci Patriku Holomkovi, který posledním kopem zápasu zajistil Retru senzační výhru.
 
Retro tak dokázalo v poslední vteřině otočit zápas, ve kterém do té doby ani jednou nevedlo, muselo dohánět již tříbrankové manko a prohrávalo ještě dvě minuty před Marinčovým závěrečným hvizdem. Jeden z nejsympatičtějších celků Superligy tak po skalpu Starobrna posunul zisk titulu do roviny teorie i pro obhájce, zatím stále ještě mistrovskou Gioiu. Tento výsledek zřejmě nejvíce potěšil hráče RKM Tripoli, kteří k pětibodovému náskoku před oběma pronásledovateli mají navíc ještě zápas k dobru.

SK Retro Brno - Gioia Brno 5:4 (1:3)
27. Komůrka, 37. Reitoral, 51., 59. Tůma, 60. Holomek - 9. Prokeš (pk), 12. Cenek, 22. Šenk, 53. Cenek

Petr Valík (brankář, SK Retro Brno) 
Po závěrečném hvizdu to vypadalo, že bychom šťastnějšího muže v Brně nenašli. Jak si ceníš této výhry?
"My si ceníme každého vítězství, je jedno jestli se silným nebo se slabým. Je ale hezké, když i těmhle silným celkům ukážeme, že i kluci po čtyřicítce umí fotbal hrát. A když nás nechají hrát, tak je porazíme." 
Pojďme se podívat na některé konkrétní situace. Jak jsi viděl penaltový zákrok?
"Penalta to byla, ale brankář to vždycky musí trošku zpochybnit. O penaltu šlo ale určitě, trefil jsem hráče dřív než balón." 
Důležitá vyrovnávací branka na 4:4 naopak přišla po tvém nákopu. Bylo to chtěné, nebo se jednalo spíše o nákop tak říkajíc nazdařbůh?
"Ne, já se vždycky snažím hledat chlapy na hranici a vápna a letos mám z podobných situací již čtyři góly, kdy se míč podařilo klukům tečovat, nebo po několika odrazech skončil v bráně. Tentokrát se mi podařilo najít shodou okolností našeho nejmenšího hráče a naštěstí to dopadlo tak, jak to dopadlo."
Ačkoliv jsi říkal, že si ceníte každé výhry, fakt je takový, že jste porazili na jaře hned dva aspiranty na titul. Hraje se vám proti silným celkům lépe třeba i proto, že můžete vycházet ze zabezpečené obrany?
"To určitě. Tihle kluci se snaží hrát celý zápas, běhají, ale zakončení tam není. Naopak my dokážeme zakončení řešit s chladnou hlavou. Další podmínkou je, že se musíme sejít. Když se sejdeme v takové sestavě jako dneska a máme alespoň jednoho na střídání, tak dokážeme zápas odehrát dobře pozičně, zbytečně neběháme, nešílíme a dokážeme dohrát zápas do poslední minuty. Hlavně taky máme pana Tůmu a pan Tůma, to je zabiják. My víme, že ten gól dá. Když si to nachystá na levou. Pravou má jen aby nekulhal (smích). "
Zrovna dnes se ale do zakončení pravou dostal...
"Ne, to je marný. To k té bráně nedoletí (smích)."

- Daniel Král -