Gioia Brno si před týdnem pojistila premiérový Superligový titul díky vítězství nad Habrůvkou a závěrečná utkání tak mohla odehrát bez nervů. Jako první se už jistému mistru přijel Pod Palackého vrch postavit Karlsberg. Jeho zápasy už tradičně končí divokými přestřelkami, a protože je Gioia nejlépe střílejícím celkem soutěže a téměř každému soupeři nasype spoustu gólů, dal se očekávat ofenzivní fotbal s množstvím šancí na obou stranách. Ani jeden z týmů se nesešel v početných sestavách, hostující Karlsberg, hrající bez střídání, dokonce musel do pole nasadit jindy brankáře Halousku.
 
Úvodní rozehrávku obstarali domácí, kteří se okamžitě vydali na útočnou polovinu. Hned první útok navíc skončil vedoucí brankou, jednu z přihrávek totiž za záda brankáře Bačíka srazil Klimeš a vlastní branka tak znamenala vedení Gioiy – 1:0. To narostlo na dvoubrankové ve 4. minutě, když Doubravský podél levé postranní čáry posunul na Prokeše, ten našel na zadní tyči nehlídaného Dobšíčka a pro něj už trefení odkryté brány nebyl nejmenší problém – 2:0. Ani hosté však nezůstali dlouho pozadu a v 6. minutě bylo sníženo. Šíma adresoval přesný pas Moučkovi, na kterého domácí obrana úplně zapomněla, Moučka se za vápnem opřel do poskakujícího míče a prostřelil Bartoně – 2:1. Šanci k opětovnému navýšení náskoku měl Levčík, efektivní přízemní střelu z hranice vápna ale Bačík vykopl. Na opačné polovině si předešlou spolupráci zopakovali Šíma s Moučkou a druhý jmenovaný upaloval sám na Bartoně, gólman Gioiy ale tentokrát ucpal prostor mezi nohama a míč za svá záda nepustil. Jeho spoluhráč Macko si pak navedl míč na střed hřiště a vypustil povedenou dělovku, za kterou se Bačík pouze ohlédl, míč ale nakonec skončil na tyči. Srovnáno mohlo být po Halouskově přiťuknutí Lerchovi, ten však z hranice vápna pouze vyprášil Bartoňovy rukavice. Místo nerozhodného stavu tak Gioia zvýšila na 3:1. Doubravský si totiž chtěl narazit s Levčíkem, zpětnou přihrávku druhého jmenovaného ale těsně před Doubravským dopravil do sítě vracející se Moučka – 3:1. Ještě veseleji mohlo být pro domácí po Levčíkově patičce, která vyslala do úniku Prokeše, proti tomu ale bravurně zasáhl Bačík a vyrazil na roh. Po něm už však Bačík lovil míč ze sítě po čtvrté, Koplíkova umístěná jedovka totiž zaplula přesně k tyči a Gioia vedla 4:1. Ihned po rozehrávce se do útoku vrhli hosté, s Moučkou si narazil Lerch a bodlem, proti kterému neměl Bartoň šanci, vymetl pavučinky v pravé šibenici – 4:2. Minutu před přestávkou pak „Vikingové“ podnikli smrtící brejk, Šíma na sebe natáhl dva obránce a předložil Halouskovi, který míč napálil nekompromisně pod břevno a bylo tak sníženo na rozdíl jediné branky – 4:3. I tak mohli domácí vedení ještě před přestávkou navýšit, Levčíkův pokus totiž Bačík vyrazil pouze k Prokešovi, na kterého zívala odkrytá brána, tygřím skokem se však Bačíkovi podařilo zachytit míč ještě před brankovou čárou a po třiceti minutách hry tak platilo jednobrankové vedení domácích.
 
Zkraje druhé půle otestoval Bačíkovu pozornost Macko, hostující gólman se však natáhl a přízemní střelu vyrazil. Stejně dopadl i Doubravského pokus a více vzruchu tak vzbudil až moment z 35. minuty, po kterém se Karlsberg domáhal červené karty pro Bartoně za hraní rukou mimo pokutové území. Rozhodčí ale celou situaci vyhodnotil jinak a po krátkém dohadování se mohlo pokračovat. I tak se ale hostující hráči cítili být rozhodnutím sudího poškozeni, zda oprávněně či nikoliv, ví snad pouze brankář Bartoň. Další fotbalový moment přišel v 38. minutě díky průniku Doubravského, který domácí hráč zakončil přesnou střelou k bližší tyči, a neboť Bačík míč nezastavil, Gioia vedla 5:3. Úspěšný zákrok si Bačík připsal vzápětí proti Dobšíčkovi, při střele osamoceného Prokeše míč zase zastavila pravá tyč. Když však Macko našel od rohového praporku do vápna nabíhajícího Levčíka, ten nasměroval ostrou přihrávku přímo pod břevno a bylo to 6:3. Spolupráce posledně jmenovaných znamenala i další branku Gioiy, Macko totiž tentokrát tvrdě vypálil, Bačík míč neudržel ve své moci a Levčík dorážkou z brankové čáry upravil na 7:3. Další branku mohl přidat Prokeš, sám ve vápně však Bačíka neprostřelil. Míč se ale dostal k Levčíkovi, který parádní šajtlí na milimetry přesně vymetl levý horní růžek a na světě tak byl čistý Levčíkův hattrick – 8:3. V téže minutě Gioia mohla slavit znovu, do otevřené obrany se totiž vřítila dvojice Dobšíček – Koplík a druhý jmenovaný doklepával do odkryté brány – 9:3. Na opačné straně vybojoval míč v rohu hřiště Halouska, proti kterému vystoupil i gólman Bartoň a po Halouskově pasu na Moučku zívala prázdná brána, střelu do ní ale na poslední chvíli zastavil vracející se Levčík. Místo inkasované branky tak domácí podnikli další rychlý útok do rozhozené obrany Karlsbergu, Macko s Dobšíčkem si pohráli s poledním obráncem i brankářem a Dobšíček dovedl míč až do brány – 10:3. Uběhly pouhé dvě minuty a demolice Karlsbergu pokračovala, když se zpoza vápna trefil Levčík a upravil už na 11:3. Za další minutu se Levčík změnil v nahrávače, když vyvezl míč středem hřiště a předložil jej Prokešovi. Ten se trefil do horní poloviny brány a na světelné tabuli svítilo skóre 12:3. Ani to navíc nebyl konec a zanedlouho se opakovala situace podobná poslednímu vstřelenému gólu s tím rozdílem, že míč vyvezl Doubravský, narazil si s Dobšíčkem a trefení odkryté brány znamenalo vedení 13:3. V závěru utkání se poprvé po změně stran trefili i hosté, neboť Halouska vzal při přečíslení tří proti jednomu zodpovědnost na sebe a přesnou ránou k protější tyči stanovil konečné skóre na 14:3.
 
Gioia Brno - Karlsberg C. F. 13:4 (4:3)
1. vlastní Klimeš, 4. a 53. Dobšíček Jakub, 19. vlastní Moučka, 26. a 49. Koplík Martin, 38. a 58. Doubravský Bohumír, 42., 45., 49. a 55. Levčík Patrik, 56. Prokeš Tomáš - 6. Moučka Petr, 27. Lerch Stanislav, 29. a 59. Halouska Pavel
 
Bohumír Doubravský (kapitán, Gioia Brno)
Před týdnem jste si pojistili 1. místo, vstupovalo se do zápasu jinak, když už jste věděli, že vás o titul nikdo nepřipraví?
„Vždycky jdeme naplno do každého zápasu, což platilo i tentokrát přesto, že už o nic nešlo.“ 
Po třiceti minutách jste vedli těsně 4:3, po změně stran jste ale soupeře jasně přestříleli. V čem se poločasy lišily?
„V prvním poločase jsme se nechali strhnout hrou soupeře a nehráli jsme to, co jsme hrát měli. V přestávce jsme si ale ke hře něco řekli a po změně stran už jsme hráli tak, jak umíme.“ 
Při pohledu na celou sezónu, jak bys ji zhodnotil a kde vidíš hlavní příčiny mistrovské jízdy?
„Celá sezóna byla famózní. K titulu nám asi nejvíc pomohlo, že jsme se na každý zápas scházeli ve stejné sestavě a bavili se hrou.“
 
- Martin Chroust -