Vůbec poslední, koho vám v rámci zimní přestávky představíme, je jedna z nejzajímavějších osobností brněnské malé kopané. K naší radosti neváhal poskytnout rozhovor kapitán dvojnásobných mistrů České republiky v malém fotbalu, úřadujících brněnských šampionů a vedoucího celku aktuální tabulky SIMOST Superligy RKM Brno, český reprezentant Pavel Outrata. Muž známý vůdčími schopnostmi, emotivním projevem, ale i gólovou potencí a nadměrným fyzickým fondem, byl zpovídán pořádně ze široka. V následujících řádcích se tak zastavíme i na cestách po New Yorku, probereme téměř sedm let staré vyřazení pražské Slavie z ligového poháru, podrobněji se samozřejmě zaměříme na vývoj RKM a malé kopané vůbec. Naťukneme také předzápasové hecování s bratrem Romanem a v závěru nás čeká pozvánka na tradiční turnaj v malé kopané. Vše je doplněno spoustou zajímavých fotografií. Přeji příjemnou zábavu.
 
Ani tentokrát neučiníme výjimku, v úvodu se tedy prosím představ čtenářům.  
„Je mi 30 let a jsem z Brna. Mám vystudovanou Pedagogickou fakultu, ale pracuji v oblasti financí. Především zprostředkovávám hypoteční úvěry. Mám ženu Lucii a dvě malé děti, Pavlíka, tomu jsou skoro čtyři roky a Sárinku, ta má jeden a půl roku. Na koníčky moc času nezbývá, tím největším jsou ve volném čase moje děti. Samozřejmě si rád zajdu na pivečko s kamarády.“


 
Pavle, nedá mi to, a ještě než přejdeme k samotné malé kopané, musím se zeptat na tvé poslední dny. Pokud se nemýlím, se ženou jste se vydali za „Velkou louži“. Jak sis dovolenou ve Spojených státech užil? Které zážitky ti utkví nejvíce v paměti?
„Předminulý týden jsme se se ženou vrátili z New Yorku. Užili jsme si to náramně. Kromě hlavních památek New Yorku jako jsou Socha Svobody, Empire State Building, památník „Dvojčat“, Central Park a další, jsme navštívili dva domácí zápasy hokejových New Jersey Devils, kde hrají naši hráči Jágr, Židlický a Eliáš. To byla neskutečná paráda. Plná hala a parádní atmosféra.“


 
Nyní už pojďme zavzpomínat. Kdy jsi začal s fotbalem a kdo tě k němu přivedl?
„S fotbalem jsem začal myslím v šesti letech v ČAFC Židenice a přivedl mě k němu táta, který v „Čafce“ strávil spoustu fotbalových let.“
 
Jak se tvoje fotbalová kariéra dále vyvíjela?     
„V devíti letech jsem přestoupil do Zbrojovky, kde jsem prošel všemi mládežnickými týmy. V osmnácti jsem šel do tehdy třetiligového Znojma, poté jsem hrál dva roky v Rakousku. Dále pak v Líšni, tři roky v Bystrci, krátce v Hodoníně, zase dva roky v Rakousku a teď opět v Bystrci. Mezi tím již několik let hraji futsal. Za Tango jsem hrál myslím pět let a teď již třetím rokem hraji za Agromeli Brno.“
 
Na podzim roku 2007 jsi v dresu Líšně dvěma góly pomohl vyřadit z poháru slavnou pražskou Slavii. Je tento veleúspěch nejzářnějším bodem tvé kariéry? Jak na více než šest let starý duel vzpomínáš?
„Jak říkáš, je to už skoro sedm let, ale tak vzpomíná se na to hezky. Byl to pro líšeňský fotbal jistě velký den. Jestli to byl můj nejzářnější bod kariéry nevím, každopádně se ale o něm v médiích hodně psalo (úsměv).“
 
Kdy a jak ses dostal k malé kopané?
„K malé kopané jsem se dostal před Mistrovstvím republiky v Brně v roce 2010. Přivedl mě k ní Michal Belej, se kterým jsem v té době hrál futsal za Tango Brno. Ten turnaj jsme nakonec vyhráli a stali se mistry ČR.“


 
Při bojích v brněnské Superlize jste byli dříve suverénnímu Tripoli kvalitativně rovnocenným soupeřem. Jak je možné, že vám několik sezón trvalo, než jste jej dokázali v tabulce přeskočit?
„Nerad bych spekuloval o tom, kdo měl lepší tým, vždy přece vyhrává ten nejlepší (úsměv). Tripoli vyhrávalo, protože bylo nejlepší. Minulý rok jsme ale vyhráli my, protože jsme byli nejlepší. Proč to tak dlouho trvalo? Museli jsme přivést do týmu takové hráče, abychom byli nejlepší. A to se myslím podařilo. Drábek, Grim, Peška, Čampa, Koudelka a další. Kluci mají obrovskou kvalitu, a to se ukázalo právě v minulé sezóně.“  
 
Minulá sezóna (2012/2013) byla průlomová a brněnská malá kopaná posadila na trůn nového krále. Jak bys loňský ročník popsal? Jaké byly hlavní důvody vašeho úspěchu?
„Důvodem byla kvalita našeho týmu na všech postech. Tímto bych chtěl všechny kluky pochválit. My si nikdy žádné dlouhodobé cíle nedáváme. Jdeme zápas od zápasu. Tak tomu bylo i minulou sezónu, kde jsme prostě šli zápas od zápasu a většinu z nich vyhráli. Myslím si, že zaslouženě.“
 
Byla pro tebe sezóna úspěšná i z osobního hlediska? Přece jen přišlo zranění, řadu utkání jsi musel vynechat…
„Na zápase, myslím si, že s Fénixem, jsem si ke konci natrhl lýtkový sval. Pár duelů jsem chyběl, ale nemyslím si, že by to byla nějaká citelná ztráta.“
 
V aktuálním ročníku jste po podzimu druzí pouze o skóre za úhlavním rivalem Tripoli. Letošní sezóna tedy slibuje drama až do úplného konce, souhlasíš?
„Myslím si, že jsem první, protože vzájemný zápas máme lepší. (Pavel má pravdu. První pozici Tripoli určuje pouze grafická podoba tabulky na stránkách BSMK, v níž je při rovnosti bodů automaticky výše postaven tým s lepším skóre. Na konci sezóny však skutečně rozhodují vzájemné zápasy – pozn. red.) Drama to bude určitě, ale nemyslím si, že jen mezi námi a Tripoli. Výborný tým má i Gioia, Cordoba a hlavně Karlsberg se skvělým brankářem Zrzavým.“
 
Co si myslíš, že v boji o titul rozhodne?
„Rozhodne to, jakou budou mít jednotlivé týmy hráčskou docházku na zápasy. V malé kopané je velkým problémem, že mnoho kluku to má až jako třetí sport za fotbalem a futsalem. Proto se stává, že někteří hráči se zápasu malé kopané nemohou skrze futsal či fotbal zúčastnit.“
 
V čem vidíš hlavní přednosti svého celku?                                                               
„Myslím si, že máme výborné ofenzivní hráče, kteří se i pod tlakem dokáží uvolnit a třeba rozhodnout zápas.“
 
Je naopak něco, co je potřeba vylepšit, aby bylo RKM ještě silnější?
„Obrannou hru a trenéra (úsměv).“
 
Na hřišti působíš jako řízný bek, který umí pořádně přitvrdit. Krom toho také vedeš svoje spoluhráče jako kapitán a dlouhodobě patříš mezi nejlepší střelce klubu. Není toho na tebe přeci jen moc? Která z těchto činností je tvojí hlavní devízou?
„Moje funkce se často mění dle kvality soupeře. Když hrajeme s někým lepším, starám se o to, abychom nedostávali moc gólů. Pokud s někým slabším, křičím na kluky, aby se i vraceli a nechtěli dát každý gól. Prostě se snažím pomoci trenéru Petru Čechovi s vedením týmu.“
 
Zápasy často prožíváš velmi emotivně. Co tě při nich dokáže nejvíce vytočit?
„Kdo mě zná tak ví, jakej jsem na hřišti a jakej mimo něj. Fotbal prostě prožívám. Co mě dokáže nejvíce vytočit, jsou rozhodčí. Jistě mi to potvrdí několik dalších hráčů brněnské Superligy, že kvalita, podotýkám některých rozhodčích, je velice špatná.“
 
V posledních letech jste s RKM úspěšně reprezentovali brněnskou malou kopanou na MČR. Po změně systému jste již dokonce jedenkrát slavili titul. Jak sis užil tuto soutěž? Vyhovuje ti současný formát (kvalifikace + Final 4)?
„Minulý rok jsme prošli dvoukolovou kvalifikací, Final 4 vyhráli, dostali pohár, medaile a jeli domů. Letos v lednu jsme opět prošli dvoukolovou kvalifikací, v šesti lidech jsme jeli na Final 4 a ve finále prohráli. Dostali jsme opět pohár a medaile a jeli domů. Příští rok už se asi nezúčastníme.“ 


 
Vloni ses dostal do reprezentačního výběru ČR a zahrál si na Mistrovství Evropy v Řecku. Zde jste skončili na 5. místě. Mohl bys celý turnaj stručně zhodnotit a popsat svoje pocity z něj?
„Turnaj a celkový pobyt v Řecku byl perfektní. Myslím si, že to Filip Juda a celý realizační tým zařídili suprově. Strašně nás ale mrzelo smolné vypadnutí ve čtvrtfinále s Německem na penalty.“


 
Tvůj bratr Roman hraje taktéž malou kopanou na nejvyšší úrovni. Sledujete jeden druhého? Hecujete se před zápasy?
„Při vzájemných zápasech se docela hecujeme, ale já ho většinou kopnu do lýtka a je klid (smích). Nijak zvlášť se nesledujeme, maximálně si zavoláme nebo napíšeme, kdo jak hrál.“
 
Roman hrál za Gioiu, nyní kope za Karlsberg, čili oba celky ze špičky tabulky. Nepřemýšlel jsi o spojení vašich cest v jednom týmu?
„Nám by se nehodil do koncepce, jeden „uřvanec“ v týmu stačí (úsměv).“
 
Existuje podle tebe šance, že se v blízké budoucnosti zapojí do reálného boje o titul někdo jiný, než nejsilnější duo RKM – Tripoli?
„Určitě. Myslím si že Gioia, Cordoba a Karlsberg mají mladé, perspektivní a kvalitní týmy.“
 
Jak vidíš svoji budoucnost ve světě malé kopané?
„Budu hrát, dokud mě to bude bavit a bude držet zdraví (úsměv).“
 
A jakým směrem by se mělo ubírat RKM?
„Chceme udržet tým a tu partu, kterou máme vytvořenou. Letos ji doplníme tak o dva hráče a budeme se snažit vyhrát co nejvíc zápasů.“
 
Jsi spokojen se současným fungováním BSMK? Na čem bys případně ještě zapracoval?
„Co se týče BSMK, tak asi kromě nasazování a obsazení rozhodčích na některé zápasy nemám výtky. Naopak bych chtěl BSMK vyzdvihnout třeba za to, jakým způsobem funguje medializace tohoto sportu. Web s aktuálními výsledky, tabulkami atd. je perfektní.“
 
Je známo, že pořádáš různé sportovní akce jako například již tradiční Memoriál Pavla Outraty. Chtěl bys touto cestou sportovní nadšence někam pozvat?
„Tento turnaj pořádám letos již posedmé a to na počest mého zesnulého otce. Zemřel na rakovinu měsíc před zmiňovaným duelem se Slávií. Proto na ten zápas a na to období až tak rád nevzpomínám. Ale pokud mohu, rád bych touto cestou pozval všechny na turnaj mužů, žen a starších přípravek, který se koná 21. a 22. 6. 2014 v Podolí u Brna. Veškeré informace najdete na webu turnaje www.memorialpavlaoutraty.cz. 
 
Děkuji za rozhovor.
 
- Michal Kašpárek -