Domácí Gioia dohrává sezónu, ve které nenaplnila svá očekávání, statečně a na první pohled přistupuje ke každému zápasu se vší vážností. Tým Jakuba Prokeše neprohrál už od začátku května a nepříznivá bilance, jež by psychicky poznamenala většinu celků, jakoby na toto mužstvo neměla žádný negativní dopad. Nyní však na Gioiu čekal o poznání těžší soupeř nežli v kolech předešlých. Samo mistrovské RKM. Ano, hráči „Bílého baletu“ se konečně dočkali a po letech lítých bojů si v minulém kole definitivně zajistili historický titul. A bude se jednat o titul naprosto zasloužený. Považte, že RKM nenašlo přemožitele v žádném z devatenácti doposud odehraných zápasů a body ztratilo pouze jedinkrát! Teď už hvězdám malé kopané zbývá pouze s hrdostí dokončit svoji pouť za vytouženým pohárem. V zápase, kdy už bylo o mistrovi rozhodnuto, se letos poprvé představila opora futsalového Tanga a tahoun RKM na uplynulém Mistrovství České republiky Michal Belej. Jak už tomu v těžkých utkáních bývá zvykem, mezi tři tyče domácí branky se postavil Tomáš Bartoň.  
 
Několik málo minut uběhlo ve znamení vzájemného oťukávání, které utlumila úvodní šance hostí. Havel vybojoval míč pro Beleje, ten jej potáhl po lajně a vyslal přízemní centr, který si před brankou našel sprintující Kovács. Ve velké rychlosti však nestihl seřídit mířidla a nakonec ani netrefil prostor mezi třemi tyčemi. Za dalších několik minut našel Drábek Vlacha, který přistrčil Grimovi a ten při přečíslení tři proti dvěma pořádně protáhl Bartoně. Na druhé straně přiťukl Doubravský míč Cenkovi, ten však z úhlu nevyzrál na gólmana Kubicu. Po závaru před domácí brankou si Havel vyhlédl vysoko letící míč a velmi pěkně se opřel do voleje, jeho rána však pouze rozezvučela tyč. O chvíli později se Doubravský protáhl mezi protihráči, míč, který při tom ztratil, svou zarputilostí ihned vybojoval zpět, u brankové čary si povodil obránce a z ostrého úhlu se pokusil překvapit brankáře, leč neúspěšně. V závěru prvního poločasu prošel středem hřiště Macko a našel Mička, tomu se však pod nohy nebojácně vrhl Kubica a donutil domácího zakončovatele přestřelit. První půle, ač nabídla svižnou a líbivou malou kopanou, branku nepřinesla, a na přestávku se tak šlo za stavu 0:0.
 
Do druhého dějství však hosté vlétli jako utržení ze řetězu a po sérii šanci se ve 33. minutě dočkali vedení. Kovács přenesl vysokým balónem hru na Beleje, jenž ze vzduchu placírkou sklepl přesně na Jaromíra Grima a nejlepší střelec RKM taktéž bez dopadu na zem posílal míč mezi nohy brankáře – 0:1. Vskutku nádherná branka, při níž všichni zúčastnění prokázali obrovskou dávku individuální kvality. Neuběhlo ani šedesát sekund a hosté mohli svůj náskok zdvojnásobit. Havel kličkoval mezi obránci, kteří se jej snažili zastavit i za cenu faulu. Při následné výhodě pak Havel vystrašil brankáře, který se zaskvěl jak při jeho pokusu, tak při dorážce Beleje. Za dalších několik minut se pořádně čertil Drábek. Dokázal se totiž vyhnout obráncům a středem hřiště si šel pro gól, na hranici vápna byl však faulován a následoval pouze přímý volný kop. Přehuštěnou zeď se pokusil propálit Belej, jeho tečovaná rána však skončila těsně vedle domácí svatyně. Ve 44. minutě se trpělivě bránící domácí z ničeho nic dočkali vyrovnání. Z nepříznivého úhlu rozehrál trestný kop prudkým nástřelem Macko, odražený míč se dostal k Jakubu Mičkovi a ten jej nekompresně poslal do sítě – 1:1. Nebezpečná standartní situace byla k vidění i na druhé straně. Kovács ji rozehrál nacvičeným signálem na Havla, který sám, zhruba tři metry před brankou, netrefil míč ideálně a minul prostor mezi třemi tyčemi. O chvíli později si několikrát efektně narazili Drábek s Belejem, aby druhý jmenovaný vracel na zadní tyč před opuštěnou klec právě Drábkovi, jenž přispěchal se svým skluzem pozdě a míč tak těsně prolétl mezi ním a brankovou konstrukcí. Poslední šanci utkání si paradoxně připsali domácí. Při jednom z brejků přihrál Doubravský pod sebe na Macka, na něhož si počíhal Kubica. I přes velké množství závarů a nadějných akcí už se do konce zápasu nic podstatného neudálo a na světě tak byla dělba bodů.
 
RKM bylo bezesporu o něco aktivnější a kromě vyššího procenta držení míče zaznamenalo i větší množství šancí. Gioia ovšem statečně bránila a když se dostala ke slovu, prokazovala i hráčskou kvalitu. Dalo by se tedy říci, že remíza byla i přes optickou převahu hostí relativně zasloužená. RKM teprve podruhé v sezóně ztratilo body, o neporazitelnost však nepřišlo. Naopak Gioia, která už nejspíš na tabulkové postavení vůbec nehledí, si skvělým výsledkem trošku napravila reputaci.
 
Gioia Brno – RKM Brno 1:1 (0:0)
44. Mičko Jakub – 32. Grim Jaromír
 
Radomír Pernica (Gioia Brno)
„RKM je velmi těžký soupeř. Má skvělé hráče a každý zápas s nimi je velmi těžký. Do utkání jsme šli s tím, že budeme bránit od vlastní půlky, a toho jsme se drželi. RKM hrálo často "na hrušku", kde to dobře sklepávali a měli z toho hodně šancí. My měli šancí míň, ale myslím si, že remíza byla nakonec zasloužená.“
Máte proti soupeři jako je RKM větší motivaci?
„Určitě. Proti týmům jako je RKM se nedá jít do zápasu bez nějaké motivace. Proti nim se nesmí vypustit žádný souboj a musí se proměnit každá šance. Jenom tak se dá uhrát dobrý výsledek.“
Letos se vám tabulkově příliš nedaří. Jak přistupujete ke zbytku sezóny, když už víte, že ve výsledku bude stejně považována za neúspěšnou?
„Je to těžší jít do každého zápasu, ale myslím si, že to zvládáme dobře. V minulé sezóně jsme zase touto dobou hráli o postup na Mistrovství České republiky, což také nebylo lehké. Všichni chceme vyhrát a na hřišti do toho dáváme všechno. Outryš (Roman Outrata, kapitán Gioii - pozn. red..) by nás zabil, kdyby někdo hrál na půl plynu.“ 
Je cenná remíza s RKM alespoň malou náplastí na předchozí neúspěchy?
„Dalo by se to tak říct. Je dobré odehrát s týmem, ve kterém jsou tak dobří fotbalisti, vcelku vyrovnaný zápas a uhrát s ním alespoň bod. Škoda, že jsme takhle nehráli proti Cordobě nebo Karlsbergu.“
Děkuji za rozhovor.
 
- Michal Kašpárek -