Druhá liga je během celé sezóny i v jejím samotném závěru velice dramatická a stíhací jízda v boji o postup i záchranu stále neutichá. 19. kolo přineslo nejkvalitnější možný zápas, když na svém domácím hřišti Za Lužánkami hostil vedoucí Fénix druhý Fischer. Navzdor původním předpokladům nastoupil lehce zraněný Milan Němeček na straně domácích, za hosty byl po karetním trestu připraven Marian Bureš. Oba možná nejvýraznější hráči celé soutěže, bez pochyby ale její nejlepší střelci, tak pro klíčový duel byli k dispozici. Přetahovaná o první příčku byla dlouho nesmírně vyrovnaná a rozhodovalo de facto pouze skóre, protože Fénix i Fischer neustále vyhrávali a měli tak stejný bodový zisk. Až v posledním kole dokázal další ambiciózní celek Dynamo Brno porazit Fischer Café vysoko 5:1 a tím dal Fénixu šanci jít do trháku. Následující zápas tedy mohl mezi týmy ponechat tříbodový rozdíl, v případě výhry hostí by se ale znovu muselo hledět na skóre, a pokud by zvítězili domácí, luxusní šestibodový náskok by jim prakticky zaručoval jistotu postupu do nejvyšší soutěže. Utkání se odehrálo za počasí, kdy se každou chvíli spustila krátká, ale intenzívní přeháňka, která pořádně promáčela terén. Kombinace a samotná hra tak nebyly nic jednoduchého, kvalitní fotbalisté, kteří se představili, si však s tímto problémem dokázali obstojně poradit.

Jako první se dostal do šance Bureš, který se na hranici vápna postavil k exekuci přímého kopu, a jak už bývá jeho dobrým zvykem, vyslal nekompromisní ránu, jež se zastavila až o břevno. Do dalšího zakončení se z levé strany cpal Zajac, v poslední chvíli mu však do rány vletěl skluzem Adamec, který střelu výrazně zpomalil a umožnil tak Macháčovi jednoduchý zákrok. Na druhé straně si na přetažený rohový kop zkušeně počkal Němeček, a po kličce do leva tvrdě vypálil, jeho pokus vyboxoval Štoček. Obrovskou šanci přichystal Šidák pro Němečka, jenž v gólové pozici protlačil pokus mezi nohama strážce hostující svatyně, ten ale stačil lehce tečovat, čímž poslal míč těsně vedle levé tyčky. V poslední zajímavé akci první půle našel při přečíslení Němeček Karase, ten ale při zakončení lehce podklouzl a poslal míč o kousek mimo branku. První dějství tak nepřineslo branku ani mnoho pohledných akcí, kvalitní soupeři totiž disponují také kvalitní obranou, jež dokázala eliminovat útočné hrozby soupeře včetně obávaných kanonýrů na obou stranách.

V druhém poločase nejprve hosté přečíslili soupeře, Bureš přihrál Šimánkovi, a ten zkusil štěstí střelou z úhlu, Macháč se nenechal překvapit. Akce téměř jako přes kopírák se opakovala o chvíli později. Tentokrát Bureš po zpracování těžkého míče přiťukl Romanu Gömö, který taktéž z úhlu pouze vyprášil rukavice domácího brankáře. Na druhé straně velice chytře z dálky nastřeloval Šidák, na zadní tyč nabíhal Němeček, i přes obětavý skok ale nedokázal nabídku usměrnit. Nejdůležitější moment zápasu nastal ve 43. minutě. Hradílek s Karasem vybojovali na vlastní polovině míč, a první jmenovaný dokázal přiťuknout do běhu tomu druhému. Karas poté pěknou ulicí našel naběhlého Pechuru, který počkal, až ho jeho spoluhráč doplní, a míč mu vracel. Přihrávka však přišla o trochu delší, než bylo potřeba, a tak musel Karas podstoupit tvrdý souboj s brankářem. Ve skluzu však dokázal přiťuknout zpátky na Iva Pechuru, a kapitán domácích už jen poklidně zavezl míč do zívající odkryté branky – 1:0. Hosté ještě reklamovali faul na brankáře, do souboje však šli oba hráči stejně a Karas zasáhl jako první míč, takže rozhodčí nejspíš správně nechal pokračovat ve hře. Utkání se poté změnilo v přehlídku slabomyslných projevů některých jedinců z řad Fischeru, kteří sice fotbal hrát umějí, lidské inteligence se jim však bohužel příliš nedostalo. Možná bych se měl rovnou omluvit za velmi kritická slova, ovšem „buranské“ jednání hráčů v modrobílých dresech je již koloritem druhé ligy a nezávislému pozorovateli zůstává často rozum stát nad tím, co si někteří dovolí vůči soupeřům či rozhodčímu. Jako první se předvedl Bureš, který se zrovna vrátil po stopce za poslední červenou kartu. Počkal si na protihráče u postranní čáry a dohrál jej tak, aby spadl až do míst, kde není umělá tráva, nýbrž beton. Do ležícího soka se po odpískání faulu ještě pokusil nakopnout míč, jindy obávaný střelec naštěstí tentokrát minul. Za toto představení dostal od rozhodčího pouze žlutou kartu. Jeho spoluhráči se zjevně nechtěli nechat zahanbit a tak hned o tři minuty později předvedli další číslo. Po odpískání nic neřešící situace uprostřed hříště popadl Šimánka amok a sprchou nechutných nadávek a výhrůžek rozhodčímu si vysloužil jasnou červenou kartu. Hned poté se jej zastal Pokorný stojící na střídačce, který během chvilky ukázal všem přítomným, že disponuje velice silnou zásobou sprostých slov a vůbec ho nepřekvapilo, když svého spoluhráče velmi rychle následoval do kabin. Ani domácí hráči nemohli uvěřit vlastním očím, co že se to děje, prokázali ovšem, že i hlavou se dá vyhrát zápas. Přes řadu oboustranně tvrdých soubojů a provokací to byli právě oni, kdo dokázal udržet nervy na uzdě, a nad jednáním soupeře se mohli po zápase jen pousmát. Protože druhý jmenovaný nebyl v době vyloučení na hřišti, hrál následně Fénix přesilovku pouze pěti proti čtyřem. To mu ale stačilo, a zdálo se, že si vedení při výhodě jednoho hráče v poli v klidu pohlídá. Ovšem v závěru nastaveného času domácí vyřešili málo vídané přečíslení čtyř proti jednomu nesmyslnou střelou Karase do jediného před ním stojícího obránce a následoval brejk. Dlouhý nákop samozřejmě směřoval na Bureše, který se s míčem ihned otočil a nastřelil tyč! Ihned poté byl zápas ukončen. V závěru tedy mohlo přijít velmi šokující rozuzlení, domácí ale zachránily centimetry.

Co k zápasu říci. Čtenář si nejspíš povšimne, že mimofotbalovým incidentům je věnován velký prostor, zatímco fotbalových je poskrovnu. Samotní aktéři však jistě potvrdí, že utkání příliš pohledných akcí nepřineslo, protože oba týmy dokázaly svého soka dobře eliminovat. Po zápase také nezávislý pozorovatel musel v ústech cítit pachuť z hulvátských výstupů hostí, které nakonec přebily dojem z jinak velkého zápasu. Rád bych ještě dodal, že rozhodčí Lukáš Jelínek patří mezi nejlepší a nejzkušenější sudí v rámci malé kopané a podle mého názoru zvládl utkání naprosto s přehledem. I proto se těžko chápou výlevy Fischeru. Hosté mohli v závěru ještě zabojovat o body, takhle byli o onu šanci připraveni a kvůli prohře se propadli až na třetí pozici. Dva hříšníky navíc jistě čeká nemalý disciplinární trest. Fénix se na první pozici definitivně odpoutal a před druhým Dynamem má náskok pěti bodů, o první příčku a postup by mohl přijít jen zázrakem. Naopak Fischer je nyní až třetí se stejným bodovým ziskem jako MOP, nakonec tak klidně může skončit až na čtvrté pozici. Každopádně boj o titul už může zabalit. Za zmínku ještě stojí další čisté konto pro Karla Macháče, který v sedmnácti odchytaných zápasech obdržel pouhých 21 branek – to jsou na malou kopanou neuvěřitelná čísla.

FC Fénix Brno – Fischer Café 1:0 (0:0)
Branky: 43. Pechura Ivo
ČK: 58. Šimánek Pavel, 58. Pokorný Radek
 
-Michal KAŠPÁREK-